close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
"Usmívej se na toho, kdo ti nejvíc ublížil, aby neviděl, jak moc tě to bolí."

další díly mediátora

20. srpna 2007 v 16:55 |  dobrý počteníčko
Obálka titulu Mediátor 5 - V pasti
V pátém pokračování Mediátora se Susannah Simonová, studentka misijní akademie v Carmel-by-the-Sea, která je nadána mimořádnou schopností pohybovat se mezi reálným světem a světem nebožtíků, dostává do pasti. Její noční můra se zhmotní a ten, který všechno spískal, se začátkem školního roku objeví v jejich třídě s potměšilým úsměškem na tváři. Doma na ni zase čeká její pečlivě utajený spolubydlící Jesse. A k tomu spousta obvyklých starostí… Předposlední díl duchařské série rozhodně není chudý na dramatické situace a nečekané zvraty. Příběh spěje k vyvrcholení, ale konečnou odpověď na všechny neodbytné otázky přinese až závěrečná část s názvem Čtvrtý rozměr lásky, která vyjde začátkem příštího roku.
Přeložila Jana Jašová

Ukázka z textu

Nechtěla jsem k němu jít. To je snad jasný, ne? Heleďte, i když to tak někdy může vypadat, nejsem přece máklá. Už párkrát se mi totiž v minulosti stalo, že jsem si dala rande s jistejma osobama, a najednou zjistila, že jsem přivázaná k židli, shozená ze střechy, nucená oblíknout si příšerně nevkusný plavky nebo jinak krutě mučená. Nechtěla jsem jít po škole k Paulu Slaterovi. Fakticky nechtěla.
Ale stejně jsem tam šla.
Protože co jinýho jsem měla dělat? To pokušení bylo moc silný. Páni, tak teda vážně existujou nějaký písemný svědectví o mediátorech? O tom, že duch může získat tělo někoho jinýho? Ani nejpříšernější sny o dlouhý, mlhou zalitý chodbě mě nezastaví před tím, abych konečně zjistila, co jsem zač a co všechno dokážu. Strávila jsem tolik let sžíraná zvědavostí a pochybnostma, že si takovouhle příležitost nemůžu nechat proklouznout mezi prstama. Nikdy jsem se nedokázala jako otec Dominik prostě útrpně smířit s tím, jak byly karty rozdaný. Vždycky jsem toužila zjistit, proč Černej Petr padnul právě na mě a jak a kdy ho mám teda vynýst. Musím se to dozvědět.
A jestli kvůli tomu musím strávit pár hodin s někým, kdo mě pravidelně straší ve snech, není to zase kdovíjaká oběť.
Obálka titulu Mediátor 6 - Čtvrtý rozměr lásky
Odvážné krotitelce duchů Susannah Simonové uzrál v hlavě plán. Pokud chce překazit záměry kolegy Paula Slatera, musí se v závěrečném šestém svazku série Mediátor přesunout o celých sto padesát let zpátky, kdy místo jejich domu stál nad městem Carmel jistý penzion. Od Paula a jeho dědy už ví, že jako osoba nadaná schopností volně procházet mezi naším a oním světem může putovat i bez ohledu na čas.
Proto se rozhodne stůj co stůj podniknout výpravu do roku 1850, kdy vyvrhel Felix Diego zavraždil jejího milovaného Jesseho, a pojistit si, že její kluk přijde o život tak, jak má. Potíž je v tom, že Paul dokáže totéž a hodlá situace využít k tomu, aby si spolužačku získal definitivně pro sebe a soka vyšachoval ze hry tím, že ho před zákeřnou smrtí zachrání. Pokud by totiž Jesse osudné noci nezemřel v jejím pokoji, on a Susannah by se nikdy nepotkali, nikdy by se do sebe nezamilovali a srdce dívky by teď bylo volné...
Jenomže když dva dělají totéž, není to totéž - zvlášť v ironicky láskyplném pohledu americké autorky na svět dospívání. Dramatická výprava do minulosti amerického Západu vyvrcholí střetem lidí z masa a kostí i soubojem astrálních sil, který bude mít nečekané rozuzlení a život mladé pomocnice všech bludných duchů ze severní Kalifornie se od základu změní. Existuje něco, co přesahuje i schopnosti mediátorů? Co je silnější než osud? A co všechno pro to bude muset sedmnáctiletá středoškolačka obětovat?

Ukázka z textu

"Je tam někdo?"
Vykopla jsem ještě jednou.
Tentokrát už nezavolal. Přiskočil k žebříku a začal se drápat nahoru. Slyšela jsem, jak šprusle praskaj pod jeho tíhou.
Tíhou. Jesse totiž něco vážil.
A pak jsem uviděla jeho ruce - velký, snědý, obratný ruce - na vrcholku žebříku, následovaný o vteřinku pozdějc jeho hlavou…
Dech mi uvíznul v plicích.
Protože to byl on. Jesse.
Ale ne ten Jesse, jak jsem ho viděla naposledy. Protože tenhle byl živej. Byl… tady. Pevně a nezpochybnitelně vyplňoval prostor, jako by mu patřil, jako by si ho odtlačoval z cesty, místo aby ho nechával procedit skrz sebe.
A nemihotal se. Zářil, ale ne tou astrální září, kterou jsem kolem něj byla zvyklá vídat. Místo toho vyzařoval nepřehlídnutelnou auru zdraví a síly. Jako by ten Jesse, kterýho jsem znala, byl jen chabá nápodoba - odraz - kluka, na kterýho jsem se dívala teď. Nikdy jsem si tak palčivě neuvědomovala, jak se mu tmavý vlasy na opáleným krku kroutěj, jak hluboký jsou jeho temný oči, jak bíle svítěj jeho zuby, jak vypracovaně vypadaj jeho dlouhý nohy, když si kleknul vedle mě, jak mu na hřbetech rukou vystupujou žíly, jak se mu na pažích rýsujou šlachy…
"Slečno?"
A jeho hlas. Jeho hlas! Tak podmanivej, až mi přejel po celý páteři. Byl to Jesseho hlas, ale najednou byl všude kolem a znělo to jako…
"Slečno? Nepřišla jste k úhoně?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

klikni pokud jsi tu byl(a)..díky

!!!!!!KLIK!!!!!!! 100% (764)

Komentáře

1 Verča(www.veronikamurray.blog.cz) Verča(www.veronikamurray.blog.cz) | 5. října 2007 v 20:13 | Reagovat

to jeskvela knizka!!cetla sem jedden dil a chci si precist dalsi!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama