Autorkou tohoto díla je Flavia Bujorová. Narodila se 8.srpna 1988 v Bukurešti a ve dvou letech emigrovala s rodiči do Francie. Její otec je sochař a matka psychoanalytička. Již ve třinácti letech přečetla v originále knihu Nekonečný příběh, který je psaný německým spisovaelem Michaelem Endem. Kameny osudu nejsou jejím prvním literárním dílem, už v šesti letech skládala básničky. Když tuto knihu psala bylo jí pouhých 14 let.
Pokud máte rádi fantasy, tak Vám doporučuji tuto knihu přečíst celou.
Tento příběh se prolína s životem těžce nemocné dívky. Té se zdá o tajemné Říši pohádek a třech dívkách s kouzelnými kameny.
Sen začíná v panství vévody z Divulonu. Vévoda oznámí své dceři Nefritě, že není její otec a že dnes v den svých čtrnáctých narozenin musí dívka odejít. Na cestu dostane černý sametový míšek s kamenem. Stejný osud potká i Safíru, která je vychovávána tetou a pratetou v měšťanském domě a Jantaru, která je vychována ženou z chudých poměrů. Pod kouzelným stromem, pod kterým se měly setkat, otevřely míšky a v něm každá našla kámen. Nefrita jasně zelený kámen, Jantara temně oranžový a Safíra světle modrý.
Dívky se společně vydávají na dobrodružnou pouť do Říše pohádek, která je oddělena od světa lidí magickou hranicí. Jakmile tam vstoupí dozví se, že musí jít k Oonágú. Kouzelnou bytostí, pověstnou svou moudrostí. Oonágú dívkám řekla část Proroctví, které vypráví o Vyvoleném. jehož úkolem je dovést lid k vítězství nad zlým Třináctým čelenem Rady dvanácti a celou Temnotou. Když nadešel správný čas, lidé si Vyvoleného zvolili jako vůdce, aby je dovedl k výtězství.
Dívky pak dorazily do města počátků, aby svůj dar - kameny nabídly všem lidem, aby zvítězili nad Temnotou. Protože kameny byly součástí života dívek, rozhodli se skočit z vysoké věže. Před dopadem na zem je zachránili pohádkoví ptáci. Jejich kameny se pak proměnily v zlatý déšť, který dal lidem sílu aby porazili zlo.
Konec této knihy zůstává otevřený. Zemře nemocná dívka snící o příběhu, kde dobro zvítězilo nad zlem, nebo ne??
Sen začíná v panství vévody z Divulonu. Vévoda oznámí své dceři Nefritě, že není její otec a že dnes v den svých čtrnáctých narozenin musí dívka odejít. Na cestu dostane černý sametový míšek s kamenem. Stejný osud potká i Safíru, která je vychovávána tetou a pratetou v měšťanském domě a Jantaru, která je vychována ženou z chudých poměrů. Pod kouzelným stromem, pod kterým se měly setkat, otevřely míšky a v něm každá našla kámen. Nefrita jasně zelený kámen, Jantara temně oranžový a Safíra světle modrý.
Dívky se společně vydávají na dobrodružnou pouť do Říše pohádek, která je oddělena od světa lidí magickou hranicí. Jakmile tam vstoupí dozví se, že musí jít k Oonágú. Kouzelnou bytostí, pověstnou svou moudrostí. Oonágú dívkám řekla část Proroctví, které vypráví o Vyvoleném. jehož úkolem je dovést lid k vítězství nad zlým Třináctým čelenem Rady dvanácti a celou Temnotou. Když nadešel správný čas, lidé si Vyvoleného zvolili jako vůdce, aby je dovedl k výtězství.
Dívky pak dorazily do města počátků, aby svůj dar - kameny nabídly všem lidem, aby zvítězili nad Temnotou. Protože kameny byly součástí života dívek, rozhodli se skočit z vysoké věže. Před dopadem na zem je zachránili pohádkoví ptáci. Jejich kameny se pak proměnily v zlatý déšť, který dal lidem sílu aby porazili zlo.
Konec této knihy zůstává otevřený. Zemře nemocná dívka snící o příběhu, kde dobro zvítězilo nad zlem, nebo ne??
